Domů  |  Kontakt  |  Sponzoři  |  Ke stažení  |  Odkazy   |   Pro členy  
Sbor
Akce
Mládež
Prevence
Foto a video
 
Zásahy JSDH

Od založení sboru po současnost

Zdroj: Kronika Sboru dobrovolných hasičů Rájec.

V roce 1894 započali přípravy k založení hasičského sboru. Uplynulo čtvrtstoletí od doby, co myšlenka českého dobrovolného hasičství začala na Moravě zapouštět kořeny, plynul desátý rok od založení hasičské župní jednoty boskovské číslo 4, kdy také v Rájci na podnět obecního výboru, se starostou Antonínem Kočvarou v čele, byly učiněny přípravy k založení dobrovolné hasičské jednoty. Na podzim v roce 1894 občané darovali na tento účel nájemné s honitby obnosem 500 zlatých, kníže Salm daroval 100 zlatých, lihovarnická firma Brošché 50 zlatých a obecní výbor 36 zlatých.

Skromná byla doposud hasičská výzbroj v obci. Obec měla stříkačku zastaralého systému s větrníkem a pohyblivou otáčivou měděnou žárnici, ale bez sacího koše, takže se musela voda donášeti v putýnkách, v hasičských koších, nebo dovážet v lejtách. Poněvadž malým tlakem vzduchu byla voda vrhána jen na malou vzdálenost, musel stroj býti přistaven až k samému hořícímu objektu. Žebře a háky na strhávání ohrožených sousedních střech doplňovaly tuto skromnou výzbroj obce na hašení požárů. Proto byla stará stříkačka prodána za 62 zlatých a obec zakoupila 28. Listopadu 1894 novou stříkačku vozní od firmy Hiller v Brně doplněnou 100 metry hadic za 830 zlatých. Tehdy byla Rájec obcí o 170 domech a měla 1485 obyvatel.

Na základě těchto příprav byla svolána schůze zájemníků na pondělí velikonoční 15. 4. 1895. Na této schůzi byl zvolen přípravný výbor: Antonín Kočvara, prozatímní předseda, Jan Rýdla prozatímní náčelník, František Brázda a Antonín Hudec, prozatímní podnáčelníci a František Blažek a Valentin Rakovčík výboři. Tento výbor obstaral stanovy datované 29. dubna 1895 a přijaté 30. dubna téhož roku výborem obce Rájecké jako s poměry místními i se zákonem za dne 5. dubna 1873 se úplně srovnávající a zadal je ku schválení c. k. místodržitelství v Brně, které je potvrdilo 17. května 1895 pod číslem 16650. Za obecní výbor jsou na stanovách podepsáni, Antonín Kočvara - starosta, Valentin Rakovčík a František Blažek - radní, Josef Toufar a Jan Vundrdle - výboři.

Několik výpisů z těchto stanov na porovnání:

-       Účelem jednoty jest spořádané spoluúčinkování při nebezpečí ohně, aby byl zachráněn život a majetek občanů.

-         Prostředky ku dosažení tohoto účelu jsou pravidelně veřejně i soukromě pěstovány tělocvik se stroji i bez nich a se zvláštním zřetelem na výkony hasičské.

-         Výletní cvičení pochodová.

-         Poučné i zábavné rozpravy a přednášky z oboru tělocviku a hasičstva.

-       Aby se účelu tohoto snadněji dosáhlo, zaveden bude ve sboru hasičském vojenský pořádek.

Jednota má své sídlo v Rájci, tvořící se dobrovolným přistupováním a sestává se z členů činných, přispívajících a čestných. Dříve než došly schválené stanovy, počali jsme se cvičením. Cvičily jsme nejdříve cvičení pořadová a pochodová, později se stříkačkou. Cvičení odbývala se pilně nejen každou neděli a svátek, ale i všední dny. V době žní obstarával sbor přes dva měsíce noční hlídku. V zimě pak byla odbývána četná školní cvičení, signální a teoretická.

Jakmile došly schválené stanovy, byla objednána ihned lněná látka v délce 188 metrů na pracovní obleky, jež ušili mistři krejčí, pánové Hudec a Zezula. Dále se zakoupila výstroj, pásy, přilby, signálky, píšťaly a odznaky. Koncem července 1895 byli členové činní poděleni stejnokrojem i výzbrojí.

Dne 20. srpna přistoupil sbor k župě a tím i k ústřední zemské Moravské jednotě hasičské. 1. září se konala mimořádná valná hromada, na které se lístky provedla volba četařů. Josef Klimeš zvolen četařem lezců a Antonín Krahulec četařem stříkačníků. Dne 28. Září přihlásil sbor své členy k všeobecné podporovací pokladně hasičské, tehdy se sídlem v Rosicích, aby se jim dostalo léčení a podpory v případě úrazu nebo onemocnění při požáru nebo cvičení. V tomto prvém roce čítal sbor 8 členů přispívajících a 24 činných, byly to:

-          Rýdl Jan, učitel-náčelník

-          Brázda František, rolník - podnáčelník

-          Hudec Antonín, hostinský -podnáčelník

-          Klimeš Josef, hostinský - četař

-          Krahulec Antonín, rolník - četař

-          Skácel Eduard, rolník

-          Blažek Vincenc, rolník

-          Veselý František, hokynář

-          Sáňka Jan, kovář

-          Komárek Antonín, rolník

-          Němec František, rolník

-          Jalový Leopold, rolník

-          Sychra Jan, obuvník

-          Tomášek Leopold, obuvník

-          Musil Josef, tesař

-          Dvořáček Josef, tesař

-          Kuda Jan, hokynář

-          Klimeš Josef, rolník

-          Foit Josef, rolník

-          Tihon Jan, rolník

-          Němec František, rolník

-          Skoták Rafael, dělník

-          Klein Konrád, tesař

Sbor byl během roku třikráte alarmován, bohudíky ale vždy bezúčelně. Přehlédneme-li činnost našeho sboru za první rok, musíme uznati, že jsme se přičinily všemožně, bychom úkolu svému řaditi se mohly mezi ony sbory hasičské, jež počítány a považovány jsou za sbory v každém ohledu dokonalé.

Tak se začala psát historie našeho hasičského sboru.

O masopustě 12. února roku 1896 sbor uspořádal svou první hasičskou zábavu, které se zúčastnily hasičské sbory z Blanska, Doubravice a tovární sbor na pile. V tomto roce byl zbudován lezecký dům u pastoušky na talkách, dále byly pořízeny dva žebře hákové, jeden střechový a třídílný nastavovací. Dále byl zakoupen za 75 zlatých dvoukolový železný naviják na hadice.

V roce 1897 náš sbor zasahoval pětkráte činně při požárech. V Blansku 3x a v Rájci 4. května, kdy hořelo stání ve chlévě hospodářského dvora a 8. října kdy hořel stoh slámy na zahradě Fr. Brázdy. Dne 27. května byla vykonána přehlídka sboru přehlížitelem Karlem Tůmou z Olomučan. Inventář sboru byl rozmnožen o jednu svítilnu s tyčí, jedním praporkem, čtyřmi džbery plechovými a šesti svěráky, vše v ceně 29 zlatých. Celkem zastupuje inventář sboru 1773 zlatých.

Přísloví praví: škola bez kázně-mlýn bez vody. Přísloví toto platí plnou měrou i ve sborech hasičských. Především požadovati jest od každého hasiče poslušnost ve službě do puntíku a to bez odmluvy. Hlavně při požáru má hasič práci přesně jemu určenou, klidně a s rozvahou konati. Představené má milovati a důvěru k nim chovati. Své druhy v povolání má jako bratry milovati, by krásné heslo hasičů, jeden za všechny, všichni za jednoho, nevyslovovalo se nadarmo, ale ve skutek se uvádělo.

12. června 1898 se členové sboru zúčastnili slavnostního župního sjezdu ve Křetíně na oslavu 50-ti letého panování císaře Františka Josefa. Při požárech v tomto roce účinkoval sbor dvakrát, kdy 9. září u Michálků shořela stodola a 17. listopadu v Blansku u Ježků. Byly pořízeny dvě ruční stříkačky Berlovky za 20 zlatých.

V roce 1899 zasahoval sbor třikrát, a to 31. srpna v Bořitově, 8. října v Karolíně a 20. prosince na pile v Rájci. Podpora od obce byla 60 korun, dar od velkostatku 50 korun. 50 zlatých bylo 100 korun.

V roce 1900 se konal 24. června druhý župní sjezd, při něm místní sbor předvedl veřejné cvičení na náměstí v Rájci, kde za spoluúčinkování sboru z Ráječka provedly zásah na dům č. 34. Cvičení uznáno posuzovací komisí v každé části zdařilým. Dne 22. července účastnilo se za sbor 5 členů župního sjezdu v Letovicích spojeného s oslavou 30-ti letého trvání tamního sboru. Sbor volán v tomto roce k ohni dvakrát.

8. září 1901 navrhl starosta ústřední moravské jednoty hasičské, aby byl přijat národní stejnokroj. Dosavadní sváteční stejnokroj byl nejednotný, lišil se u každého sboru barvou i střihem. Byla to roztodivná podívaná na tu pestrou směsici, když o sjezdech hasiči pochodovali. Tento návrh byl hasičstvem vřele doporučován.

Rájecký sbor na výborové schůzi dne 12. června 1902 schválil pořízení národních čamarových kabátů pro své členy. Kabáty ušil Josef Vrba a Josef Kříž. Obchodník Josef Zicha, který přistoupil za člena přispívajícího, uvolnil se velkomyslně, že od ušití polovinu sám zaplatí. Velitel Jan Rýdl odešel na nové působiště do Býkovic jako správce školy. Byl vedle starosty Kočvary o sbor nejzasloužilejším členem, staří bývalí hasiči na něj dosud s láskou a úctou vzpomínají. Sbor se s ním rozloučil přátelským večírkem.

Dne 10. května 1903 byl na valné hromadě zvolen nový velitel František Brázda, podvelitelé Josef Klimeš a Vincent Blažek, četaři Antonín Krahulec a Eduard Skácel, strojníkem Jan Sáňka. Jednatelem zvolen učitel Josef Konrád. Všechny další roky Rájecké náčelnictvo pracovalo ve stejném složení. 20. září účastnil se sbor 17-ti členy svěcení školní budovy.

4. února 1909 sbor pomáhal při uvolňování ledových ker na řece Svitavě. Pracovalo se do druhé hodiny noční. Zbrojmistr Jan Sáňka oznamuje, že letošního roku bude 25 let činným ve službě hasičské a to od roku 1884 u hasičského sboru v lihovaře a od roku 1985 u sboru dobrovolných hasičů v Rájci. Usneseno oznámit to župní jednotě s návrhem na vyznamenání.

Dne 16. ledna 1910 se konala valná hromada sboru, na které odstoupil ze zdravotních důvodů velitel Fr. Brázda. Na jeho místo zvolen velitelem Josef Klimeš.

Na společném cvičení ve Spešově 23. srpna 1911 byl dekorován záslužnou medailí Jan Sáňka.

V roce 1912 bylo zbudováno nové leziště, poněvadž dosavadní lezecký dům byl zchátralý. Velkostatek poskytl místo na rybníku a dříví darovala firma Drucher. Dále bylo nakoupeno 100 metrů nových hadic a acetylenová lampa.

13. července 1913 se sbor zúčastnil slavnosti povýšení Rájce na městečko v počtu 27 členů.

Následkem vypuknutí světové války 28. července 1914 byl zastaven nařízením zákonem o osobní svobodě, o právu domovním, o svobodě tisku a shromažďovacím veškerý letní program pracovní odpadl, schůze se konat nesmějí, veškerý ruch spolkový utichl. Částečnou a potom všeobecnou mobilizací ztenčoval se stav členstva tak, že u mnohého sboru nezůstal z původního kádru nikdo doma. Aby přece se nějaká požární hotovost udržela, pomáhalo se přibíráním občanů starších, vojenské povinnosti nepodléhajících, zřizováním dorostu a družin ženských. Z Rájeckého sboru odešlo ihned na vojnu 10 členů. Tyto členy nahradili starší členové, kteří působili ve sboru.

4. května 1915 byl založen hasičský dorost v počtu 22 členů. V tomto roce odešlo na vojnu 6 členů a ke konci roku bylo povoláno dalších 9 členů. 12. února 1917 narukovalo dalších 6 členů. Dne 24. prosince 1918 se koná valná členská hromada na oslavu obnovení naší samostatnosti a vyhlášení republiky.

Na začátku roku 1919 utichly oslavy, vyvětralo opojení a přestalo šumění praporů, jimiž jsme vítali a oslavovali znovunabytí své svobody a samostatnosti. Nyní po uklidnění myslí je potřeba poctivé a rozmyslné práce na uhájení a povznesení republiky jak hospodářsky, tak kulturně a sociálně k čemuž vybízel tak důrazně president Masaryk ve svém prvním poslání ke všem složkám národa. Jest na Moravě 38000 hasičů, tedy musí být tento počet také cítit v práci národní, jest tedy třeba rychle obrodit naše řady, vymaniti se z malátnosti válečné a přiložit mozek i ruce bližním k ochraně, vlasti k obraně.

Dne 9. března 1919 byla svolána valná hromada, první po válce a v samostatné republice. Sbor měl 22 členů činných, 5 přispívajících a 18 dorostenců. Volby byly provedeny lístky. Předsedou byl zvolen Antonín Kočvara, velitelem Josef Šenk, podveliteli František Skoták a Josef Kříž. Na den 24. srpna byla svolána ustavující schůze okrsku Rájeckého, který se skládal se sborů Rájec, Ráječko, Dolní Lhota, Spešov, Jestřebí a Doubravice. Tento okrsek pracuje do dnešní doby, ale s některými jinými sbory a to Rájec, Ráječko, Jestřebí, Bořitov, Doubravice nad Svitavou a Holešín.

Na valné hromadě dne 25. ledna 1920 podal předseda Antonín Kočvara resignaci na svoji funkci. Tajnou volbou byl zvolen nový předseda pan Rudolf Purč. Ve zprávě náčelník upozorňuje, že dosavadní výstroj a výzbroj nevyhovuje na městečko Rájec, a že sbor zaostává za sbory okolními. Výbor navrhl prodat starý členský vůz, který byl prodán za 650,- korun a zakoupil se nový vůz v hodnotě 5110 korun.

V roce 1921 byl nejdůležitějším činem výstavba nového hasičského skladiště. Stávající skladiště bylo již nevhodné, nejprve v kolně obecního domu, potom v panské palírně a následně v panském domě na poště. Jednání o novém skladišti probíhalo několik roků, než se stavba uskutečnila. Usneslo se postavit skladiště na pozemku na rybníku. Tento pozemek daroval majitel velkostatku Hugo Salm. Stavba byla zadána zednickému mistru Františku Vitouchovi z Rájce a tesařskému mistru Aleši Veselému z Jestřebí. Základní kámen byl slavnostně položen v neděli odpoledne 19. června 1921. Průvod hasičů v čele s obecním sborovým výborem, zástupcem velkostatku a četného obecenstva vyšli od starého skladiště na staveniště, kde Vlastimil Jurek, vzdělavatel, promluvil o účelu a potřebě nového hasičského skladiště a o prospěšnosti hasičského sboru po všechny občany bez rozdílu. Následovali slavnostní poklepy na základní kámen a potom veselice. Stavba pokračovala velice rychlým tempem, takže dne 11. září odpoledne bylo uspořádáno slavnostní otevření a předání nového hasičského skladiště. Náklad celkový činil 73000 korun. Obec poskytla 28000,- korun, ostatní bylo hrazeno jednak z výtěžků zábav, divadel, půjčkami ze záložen a spořitelního spolku na záruku obce a také od jednotlivých členů sboru.

V roce 1922 se sbor zúčastnil župního sjezdu v Blansku, okrskového požárního cvičení v Petrovicích a Doubravici. Sehrál dvě divadelní představení V Českém ráji a Zelení Hájové, uspořádal jednu zábavu a jeden ples a obstaral 34 divadelních hlídek.

V roce 1923 byl sbor volán k ohni dvakrát do Ráječka, 19. srpna kdy hořelo v hospodě U Svobodů a 3. září kdy shořely dvě selské usedlosti č. 1 a 2, hasiči vyvedly ze stáje u Nečasů hovězí a vepřový dobytek, kdežto ovce, kozy a králíci a drůbež uhořely. V říjnu vypukla mezi dětmi epidemie spály. Obec měla opatřiti izolační místnost. K tomuto účelu byla vybrána hasička. Dětská infekční nemocnice byla zrušena 24. listopadu, hasička byla vybílena, vyklizena a v pořádku předána. Na valné hromadě 17. února 1924 se náčelník Josef Šenk vzdává své funkce. V následující volbě byli zvoleni, náčelník František Pokorný, podnáčelníci František Skoták a Rudolf Musil a četaři Antonín Vais a Josef Svoboda. 19. září v 9. hodin ráno hlásila trubka oheň v místě. Hořela takzvaná ovčírna. Oheň trval přes poledne a hlídka zůstala na místě celou noc. K ohni se sjelo 7 sborů, i poprvé nová parní stříkačka z Bořitova, které měla na sebe upoutat pozornost diváků množstvím vody vrhané oproti stříkačkám ručním. Koncem roku 1924 velkostatkář Hugo Salm opouští s rodinou zdejší zámek, odstěhoval se do ciziny. Správou velkostatku byl pověřen velkostatkář Belcrédi z Líšně jenž počal prováděti úsporný systém. Tato změna měla i pro hasičský sbor nepříjemnosti. Hugo Salm byl sboru nakloněn a vždy jej podporoval. Daroval na hasičku potřebné staveniště, poskytl slevu na cihly i dřevo. Nešťastnou náhodou, já bych to nazval lehkovážnou neopatrností, ztratil se dopis, jímž majitel velkostatku potvrzuje sboru jako majetek pozemku, na němž hasička stojí. Poněvadž sbor neměl nic písemného v ruce, žádáno nyní nájemné 5,- korun ročně z místa. Nastala proto svízelná vyjednávání buď o opětném potvrzení darování onoho pozemku, nebo vykoupení pozemku do vlastnictví sborového.

,Na výborové schůzi 12. května 1926 sděluje předseda, že mu byl přímo doručen přípis od ředitelství velkostatku, jímž se poukazuje pozemek, na němž hasička stojí, za darovaný sboru. Bude povinností správy sborové uvést vše knihovně do pořádku. Ve sborové schůzi bylo usneseno, aby se sbor přihlásil za člena Českého červeného kříže s příspěvkem 6,- korun ročně, aby získal nárok na podporu od červeného kříže. Na výborové schůzi 16. prosince projednáván přípis generálního plnomocníka Belcrédiho, v němž sboru nabízí ke koupi pozemkovou plochu za hasičkou. Usnesení jednoznačně nabízenou plochu koupit. Sbor začal jednat o pořízení nové stříkačky. Ještě před 20 lety byly ruční stříkačky pojezdné, které byly velmi účelně zařízeny jak pro nasávání, tak pro postřik vody chloubou venkovských i městských sborů. Byly ale překonány stříkačkami parními, které ihned několika proudy vrhaly vodu do ohně. Tyto těžké supící a dýmající kolosy technika hasičská zastínila lehkými a účinnými stroji poháněné spalovacími motory, které dávají silnější proud, znamenají úsporu na síle lidské a odstraňují ten bývalý trpný zjev, že diváci museli být četnictvem donucováni, aby pomohly znaveným hasičům při pumpování. Proto hasiči toužily po moderní technice. Ve sborové schůzi dne 1. dubna 1926 rozhodnuto jednomyslně, aby se koupila automobilová stříkačka. Po dlouhých a složitých jednáních byla podepsána smlouva mezi obecními a sborovými zástupci v pondělí 18. dubna. Kronikář Ladislav Ryšavý zaznamenal v obecní kronice: Dne 20. června 1926 byla hasičům sboru slavnostně odevzdána nová automobilová stříkačka, kterou zakoupila obec od firmy Hrček a Kengebaur v Králově Poli za 110000 korun. Slavnosti, která se konala na náměstí, zúčastnilo se mnoho občanstva a několik hasičských sborů, které se svými stroji provedli požární cvičení. Stroj sám stál 95000,- korun, 500 metrů hadic 10000,- korun, k tomu daň z obratu, rezervní pneumatiky, celkem tedy 118000,- korun. Obec přispěla 20000 korunami, firma lihovar 1000, parní pila 1000, akciová společnost Morávia 500, hospodářská správa velkostatku 200, za pivo darované Morávií se utržilo 660 korun, pojišťovna Slávie 800, spořitelní a záloženský spolek v Rájci 1000, korun. Sbor sám vypůjčil se ze zdejší záložny 60000,- korun. Vypůjčívatel, náčelník František Pokorný a podepsaní rukou společnou a nerozdílnou všichni členové tehdejšího výboru hasičského. Dluh uplácí a úrokuje sbor za přispění obce ze svých mimořádných příjmů, činí v červnu 1929 celkem ještě 43705,- korun. Má se tedy sbor co činiti, ale při dobré vůli a podpoře lidí dobré vůle z občanstva se zajisté všechno překoná.


4. května 1927 o čtvrté hodině ranní vyšlehl oheň v zadním traktu cukrovaru, v němž byla umístěna koželužna bratrů Pavlíčkových. Požár zničil celý objekt koželužny s veškerým zařízením a surovinami a rozšířil se i na jižní a východní část s byty a kancelářemi lesního a hospodářského úřadu, odkud spisy a knihy byly včas vyneseny. Úsilí 17 sborů, mezi nimi i pěti z Brna zavoláno telefonicky starostou Josefem Šenkem, podařilo se uchránit elektrárnu, takže provoz v ní neutrpěl nejmenší újmy, oč také nejvíce běželo. Koželužna však byla úplně zničena, provoz v ní zastaven a firma se rozešla. Silně poškozeny byly i ostatní místnosti rozsáhlé budovy. Stříkačka Rájecká pracovala nepřetržitě 18 hodin bez nejmenší poruchy, což svědčí o její spolehlivosti a dokonalosti. Dne 28. října zúčastnil se sbor v občanském obleku odhalení desky pamětní ve škole, bratru Toufarovi, básníku, dějepisci Rájce a prvnímu řediteli zdejší měšťanky, pak se konalo odhalení pomníku padlých ve světové válce na náměstí, jelikož kuratorium pro postavení pomníku rozhodlo, že žádná korporace nemá se zúčastnit v kroji, aby se prý předešlo měření sil.

Na začátku roku 1929 přijetím nových stanov nastává nové období, změna ve vnitřní organizaci, nový rozšířený úkol činnosti. Podle starých stanov byl úřední název Dobrovolná jednota hasičská v Rájci. Podle nových Sbor dobrovolných hasičů v Rájci. Podle starých stanov se volby činovníků konaly každoročně o valné hromadě, podle nových stanov správní období výboru trvá tři roky. Jako nováta ustanovuje se pro členy nově se hlásící zkušební doba šest měsíců a poté složení členského slibu. Dne 6. července o jedné hodině odpolední naši samaritáni Šustr a Tihon se šoférem Horáčkem odvezli na stroji neznámého hocha, přejetého asi motorovým vozidlem na silnici od Kuniček k Němčicím. Přivezli jej sem do Rájce k lékaři, který však nebyl doma. Naši samaritáni poskytli mu první pomoc a za 35 minut byly s ním v dětské nemocnici v Brně-Černých polích. Dne 14. července 1929 konala hasičská jednota župní blanenská svůj výroční sjezd v Rájci a místní sbor oslavoval 35 let svého trvání v tomto pořádku: O 6 hodině ranní budíček, od 8 do 10 hodin vítání přibylých hasičských starostů u hasičky. Průvod na náměstí. Kde s tribuny uvítal shromážděné hasičstvo jménem obce starosta Hubert Rakovčík, přál sjezdu mnoho zdaru, hasičům pak, aby se jim dobře v Rájci zalíbilo. Od místního sboru vítal hasiče předseda Rudolf Purč a odevzdal další řízení starostovi župy Aloisu Zapletalovi z Jedovnic, který poděkoval za přátelské uvítání, obecní radě za převzetí patronátu a stařičkému přítomnému zakladateli sboru Antonínu Kočvarovi za vše, co pro dobrého učinil. Na to prohlásil hasičský tábor za zahájený. Následovala zpráva jednatelská 1894-1929, již vypracoval a přednesl pisatel kroniky Vlastimil Jurek a hned proslovil slavnostní řeč – vývoj dobrovolného hasičstva na Moravě. Doslovem předsedy Purče, provoláním slávy presidentovi Masarykovi a zahráním státní hymny slavnost dopolední byla ukončena. Odpoledne ve 14 hodin bylo požární cvičení za spoluúčinkování sborů z Ráječka, Spešova, Dolní Lhoty a Doubravice. Ukázala se secvičenost a pohotovost všech účinkujících a všech samaritánů, kteří poskytli první pomoc nejen fingovanou, nýbrž i skutečnou jednomu hasiči, který omdlel. Povšimnutí zasluhuje, jak dobře jest okrsek Rájecký vyzbrojen, všechny sbory mají motorové stroje. Pěkná podívaná byla na cviky se sekyrkami sboru z Obory, na skupiny a sestavy na žebřících téhož sboru a dorostenců ze Šebrova. Lidová veselice za hudby a tance byla ukončením zdařilého sjezdu, jemuž bylo přítomno dopoledne 225 hasičů a odpoledne 262. Na schůzi 23. července prohlásil předseda Purč, že se vzdává předsednictví a ze sboru vystupuje. Tuto resignaci vzal výbor na své schůzi 22. srpna na vědomí a pověřil místopředsedu Cyrila Šustra vedením sboru do příští valné hromady.

2. února 1930 se konala výroční valná hromada a náhradní volby. Byl navržen na předsedu a jednohlasně zvolen Hubert Rakovčík, který však pro všestranné zatížení pracemi jako starosta obce navrhuje na předsedu Cyrila Šustra, jež pak byl zvolen. Za člena výboru zvolen zubní technik Josef Sedláček, který získává funkci místopředsedy. V tomto roce vyjížděl sbor k 8 požárům, Karolín, Lysice, Rašov, Černá Hora, dvakrát Boskovice, do Sloupa, do Sudic a naplano vyjel do Lhoty Rapotiny.

Na mimořádné valné hromadě župních delegátů v Blansku 31. května 1931 zvolen byl starostou župy vzdělavatel Rájeckého sboru br. Vlastimil Jurek a župním náčelníkem br. František Pokorný. 27. června pořádá sbor akademii u Klevetů s bohatým programem hudebním, zpěvním, ukázkou cviků se sekyrkami. Byla sehrána jednoaktovka – Blázinec v prvním poschodí. Výsledek- velký úspěch morální, ale slabý finanční. Příčiny hmotného neúspěchu, nezaměstnanost, nepřízeň jisté části občanstva. Na sborové schůzi dne 7. Července ku všeobecnému překvapení vzdal se starosta Cyril Šustr své funkce. Vedením záležitostí spolkových pověřen místostarosta Josef Sedláček.

Dne 31. ledna 1932 odbývána 34 valná hromada za účasti 38 členů v hostinci u Klimešů. Starostou sboru byl zvolen Josef Sedláček, náčelníkem br. Foit, podnáčelníky br. Pokorný a br. Tihon. Pěkný a důstojný byl večírek v sobotu 15. října, který uspořádalo hasičstvo na oslavu 70 narozenin župního starosty br. Jurka- Této slavnosti se zúčastnilo 110 krojovaných hasičů z 20 sborů.

Dne 8. ledna 1933 měl se konati hasičský ples u Černých. Poněvadž toho dne zesnul v poledne Antonín Kočvara, zakladatel a čestný člen sboru, ples byl odložen. Pohřeb konal se dne 11. ledna. Sbor zúčastnil se korporativně a na rakev položil věnec s nápisem na stuze: Svému zakládajícímu členu věnuje Sbor dobrovolných hasičů Rájec.

Sbor uskutečnil další valnou hromadu dne 10. února 1935 v pivnici u pana Klimeše. Při volbách nedošlo k žádným změnám, starosta Josef Sedláček, náčelník František Foit. Na žádost obecního zastupitelstva propůjčit hasičku pro poradnu matek výbor souhlasí. Sbor se připravuje k oslavě první letní pouti v Rájci dne 15. srpna 1935. Usneseno jednomyslně, zúčastnit se s hudbou v kroji poutní mše v zámku. Pro odpoledne rozhodlo se uspořádat zábavu u p. Sedláka. Záchranných prací zúčastnil se sbor při povodni v Dolní Lhotě a Blansku. 18. června 1935 vyjel k požáru do Protivanova, 27. června do Petrovic, 18. července do Olomučan, 8. září do Doubravice, 19. prosince do Blanska, a 23. ledna 1936 do Bořitova.

Dne 7. března 1936 po dohodě se starostou obce se sbor účastnil oslav 86 narozenin pana presidenta Masaryka. Sbor se sešel v 19. hodin v krojích v hasičce, odkud odešel na náměstí, zde se připojil k dalším účastníkům a s hudbou průvod odešel na cvičiště v Úzkých, kde byla zapálena vatra a proneseny projevy.

Sbor má na počátku roku 1937 5 členů čestných, 24 činných, a 52 členů přispívajících. Na výborové schůzi dne 3. dubna 1937 se starosta sboru Josef Sedláček písemně vzdává své funkce. Výbor zmocňuje vedením sboru místostarostu Františka Šebánka, který byl na další výborové schůzi potvrzen starostem. Dne 14. Září 1937 zemřel T. G. Masaryk, první president Československé republiky. Dne 18. září se konala smuteční schůze k uctění jeho památky. Ve dnech 4-6. července 1938 se konal celostátní sjezd hasičstva v Bratislavě. Jako delegát byl vyslán br. František Pokorný. Dne 8. srpna se konalo cvičení leteckého náletu ve Skalici.

Dne 6. února 1939 byl požár v Rájci v ovčírně. 9. srpna v Bořitově, 29. srpna byl sbor nápomocen při povodni v Rájci. V rámci oslav 45. Výročí trvání sboru 11. června provedli členové ukázkové cvičení a potom následovala veselice.

Rok 1940 kdy tvrdě zasáhla válka i do života našeho sboru. Byla konána poslední valná hromada, od plesů a zábav bylo upuštěno a další kulturní činnost byla zakázána. Nařízením od 1. května byly zřízeny dvojčlenné hlídky střídající se každý týden. Na základě nařízení muselo být odstraněno všechno, včetně tiskopisů a obrazů, co by připomínalo Československou republiku. Sbor se připojil dle nařízení k pomoci při náletu nepřátelských letadel a shození zápalných pum. Dne 26. srpna dopoledne byl vyhlášen poplach. Hořely hospodářské budovy včetně koníren v lihovaře.

Rok 1941, třetí rok okupace pro náš národ. Veškeré teoretické školení se musí hlásit okresnímu úřadu do Boskovic, který je povoluje. Přednášet se může jen o protipožárních věcech. Dne 31. října přečetl starosta br. Šebánek nařízení, kdy veškerý majetek hasičstva připadá obci.

Oběžník českého hasičstva na začátku roku 1942 oznamuje, že budou vyměněny všechny spojky na hadicích za nové, podle německého značení. V měsíci srpnu došla objednaná nová dvojkolová stříkačka od firmy Josef Vystrčil a syn z Telče za 32000,-korun. 12. září byla zkoušena zemským tajemníkem Kališem za přítomnosti zástupců sboru a náměstka obce Tugemana. Stříkačka vyhověla všem požadavkům a zkušební komisař ji pak odevzdal sboru k užívání.

Dne 21. ledna 1943 začalo hořet v prádelně u Zemandlů, ale oheň byl v zárodku zlikvidován. 25. března byl požár lesa v Klemově, 13. října hořely dva vagony vojenského vlaku se slámou. Pracovaly obě stříkačka s dodáváním vody jedna druhé až s řeky.

Při dalším požáru vagonů na nádraží v roce 1944 se silně poškodila autostříkačka a musela být odvezena na opravu k firmě Hrček do Králova pole.

Na začátku roku 1945 byla napjatá situace, která se stále přiostřovala. Autostříkačka, která byla stále na opravě v Brně a ještě se nevrátila. Proto byla co největší péče věnována dvojkolce. Ke konci dubna bylo možno pozorovati chvatné přejíždění německých vojsk směrem k Černé Hoře. V tyto dny byla bombardována ustupující vojska. V Černé Hoře hořelo po náletech asi 20 domů, v Jestřebí 3 domy, ve Spešově 2 domy a v Rájci se nestalo nic podstatného, jen několik vyražených oken, když padla bomba do rybníka. Potom přišel 9. květen. Toho dne náhle odjela všechna německá vojska ze všech ulic, kde stanovali směrem k Černé Hoře. Krátce před polednem vybíhali lidé z domů a pokřikovali, již jsou tu. Rudá armáda, unavená, zaprášená, přijížděla směrem od Petrovic. Nepopsatelný jásot, všude je radostně vítali.
Dne 22. května sbor vítal na nádraží pana presidenta Eduarda Beneše, který se vracel do Prahy. Za dva měsíce na to stihla naše městečko strašná epidemická nemoc, břišní tyf. Přes 300 nemocných bylo léčeno v nouzových nemocnicích, které byly zřízeny ve školách. Kolem 50 nemocných zemřelo, většina mladých lidí. Dne 2 října o půl 4 ráno vypukl oheň u Františka Němce, rolníka č. 56. Shořela celá zásoba slámy, pícniny, všechny hospodářské budovy a stroje, jen obytná stavení se podařilo s vypětím všech sil zachrániti.

Konečně klid a sbor uvažuje o první poválečné valné hromadě. Tato se konala 17. února 1946 v hostinci u Jedličků. V pořadí již 49. Sbor čítá k tomuto dni 35 činných členů a dvě samaritánky. Bylo zvoleno nové vedení sboru. Pokorný František starosta, Ševčík František pokladník, Vais Antonín jednatel, Veselý Robert vzdělavatel. Skoták František velitel, Hudec Josef 1 podvelitel, Gazda Josef 2 podvelitel. Oslava 50-ti letého trvání sboru, která se konala 8. září za účasti 108 hasičů z širokého okolí. Průvod zúčastněných sborů šel od hasičky na náměstí, vztyčením státní vlajky a položením věnce k pomníku padlým. Následoval slavnostní projev okresního starosty br. Kovaříka. Proběhly ukázky cvičení, hašení s plácačkami a kbelíky, hašení s ručním stříkadlem, zásah s autostříkačkou a hašení s dvoukolovou stříkačkou. Večer byla taneční zábava v sokolovně s kapelou pana Buše z Rájce.

Dne 11 května 1947 se účastnil sbor slavnostního položení základního kamene obecního domu a hasičky v Karolíně. Smutný byl štědrý večer u pana Svobody na Těchově. V časných ranních hodinách vypukl v jeho usedlosti požár. Ani dobytek se nepodařilo všechen zachránit. Po úporném boji se podařilo uchránit obytné stavení. Náš sbor se účastnil záchranných prací s oběma stroji.

V roce 1948 byla vzpomínková oslava 98 narozenin presidenta, osvoboditele T. G. Masaryka. Členové se účastnili této velké oslavy v předvečer jeho narozenin v sokolovně. Pořádající složkou je osvětová beseda. Ustavuje se obecní výbor požární jednoty. Je to důsledek pohnutých politických událostí z února 1948. V únoru zakoupil sbor za přispění Místního národního výboru osobní vůz Praga 6 sedadlový pro hasičské použití za 90 000 Kč. Vzadu na autě byl zhotoven závěs na připojení dvojkolové stříkačky, aby tato byla též v pohotovosti připravená bránit spoluobčany proti červenému kohoutu. Hasičský den se konal po celé republice dne 17. října. Na ten den se sešel náš sbor u hasičského skladiště a v průvodu odešel do hostince pana Dýra. Bratr velitel přivítal přítomné a přečetl projev k tomuto dni. V závěru vystoupil pan profesor Nechuta s poděkováním za všechnu práci, kterou sbor neustále za všechna léta konal. Ať již to byla pomoc při ohni, povodni nebo epidemii. Jménem všeho občanstva provolává dík za všechnu naši činnost a další naši práci přeje mnoho zdaru.

Za hasičským skladištěm byla v letních měsících postavena dřevěná bouda, která slouží jako sklad nepotřebného materiálu a část jako sklad otopu na zimu. Dne 14. června byl zvolen po odstoupení Dr. Beneše presidentem Klement Gottvald. 3 září tohoto roku, bývalý president Edvard Beneš ve věku 64 let zemřel. Dne 26-28. října bylo provedeno omítnutí hasičky. Práci prováděli 4 zedníci a 2 přisluhovači. V neděli dopoledne dne 20 listopadu 1949 vznikl požár z nezjištěných příčin v šamotce v Rájci, na kruhovce. Konstrukce vyschlá teplem pecí hořela velmi rychle. Sbor se účastnil s oběma stroji a 25 hasičů s Rájce pomáhalo zdolati tento živel. Oba naše stroje spotřebovali 80 litrů benzinu a 6 litrů oleje. Celkem bratři našeho sboru odpracovali 409 hodin. Hašení požáru se účastnilo 27 okolních sborů i s města Brna, které odpracovali 1083 hodin a spotřebovali 985 l. benzínu a 85 l. oleje.

Náš sbor má 1. 1. 1950 jednoho člena čestného, 4 členy správního výboru, jednu samaritánku a 38 členů činných. Přispívajících členů je 115 osob.

Na valné hromadě konané dne 30 dubna 1951 v hostinci pana Dýra byli zvoleni noví funkcionáři. Předseda Skoták František, výcvikový referent Buš Josef. Bratr Pokorný František je jmenován čestným starostou sboru.

Zpráva s 54 valné hromady konané dne 18. dubna 1952 u Jedličků. Přítomní jsou 22 členů sboru, jeden člen správního výboru. Za MNV soudruh Musil Miroslav, za MAV Vladík Antonín, za KSČ Souček Jindřich a Skalník. Dále byl přítomen velitel CO br. Vitoula. Soudruh Vladík děkuje všem za jejich obětavou práci, hlavně starším členům za jejich dlouholetou a vytrvalou práci pro sbor.

55 řádná valná hromada byla svolána na den 20. února 1953 v hostinci u Jedličků. Přítomno bylo 27 členů místní hasičské jednoty, 3 členové správního výboru, zástupce MNV soudruh Musil Miroslav, Vladík Antonín, Hlaváček Jaromír za KSČ, a soudruh Horák za tělovýchovnou jednotu sokol. V tomto roce bylo pořízeno 10 pracovních a 9 vycházkových obleků. Bratr Maňoušek Jaroslav, velitel uvádí ve své zprávě, že bylo v minulém roce celkem 16 cvičení, jeden poplach, výjezdy k požárům 7.

Další výroční schůze byla svolána oběžníkem na den 19. prosince 1953 a byli přizváni zástupci masových složek. Přítomno 23 členů, za M A V N V soudruh Letfus Josef, za MNV tajemník Písařík Rudolf, a za KSČ soudruh Zouhar. V Rájci byl jeden požár a to stohy slámy u Sládkových rybníků. Byly provedeny nové volby, předseda byl zvolen pan Musil Josef.

V roce 1955 vyšel nový zákon o hasičstvu. Sbor dobrovolných hasičů se teď jmenuje Československý svaz požární ochrany, sbor je základní organizace, a hasiči se nazývají nově požárníci. V tomto roce dostává do výzbroje sbor nové moderní požárnické vozidlo značky Praga-RN.

Zpráva s 58 řádné valné hromady konané dne 18. prosince 1955 v hostinci u Fialů. Byly provedeny volby, pan Musil Josef zůstává ve funkci předsedy, velitelem sboru byl zvolen pan Buš Josef. Zástupce OV ČSPO soudruh Kašuta ve svém vystoupení vyzdvihuje význam preventivní ochrany a školení členů v zimních měsících v civilní obraně. Uvádí zarážející čísla a hodnotu škod způsobeny požáry. V kraji bylo 492 požárů a výše škody 4 850 434 Kč. V našem okrese bylo loni 19 požárů se škodou 1 900 000 Kč. Dále vybízí jak členy sboru ale i občany k ostražitosti před požáry. V tomto roce je také založeno družstvo žen, které se skládá se svobodných děvčat.

Zápis z 60 valné hromady konané dne 9. listopadu 1958 v zasedací síni MNV v Rájci. Br. Buš podává zprávu, která je obsáhlá. Vyzdvihuje v ní, že požáry nás ročně ochuzují o značné částky peněz. Je zapotřebí soustavně zlepšovat organizaci a úkoly sboru. K tomuto dni má naše jednota 57 mužů a 7 žen. Požárních zásahů se sbor účastnil dvakrát a plně se osvědčil. Br. Vašíček, zástupce OV upozorňuje, že máme málo činných členů. Člen VB s. Koutný František provedl ve střední škole přednášku, která pojednává o požárech způsobené dětmi. Volba nového výboru: Klimeš František předseda, Buš Josef velitel, Vymazal Jaroslav místopředseda, Macháček Karel kulturní referent, Trnčák Vladimír preventář, Čupr Petr jednatel, Martinek František organizační referent, Skácel František hospodář, Skácel Stanislav pokladník.

8. března 1959 byla provedena brigáda na žádost MNV, skácet dva staré stromy, které ohrožují dopravu i chodce. 2. července bylo utvořeno družstvo žáků, vedoucí Hudec Jaroslav, zástupci Čupr Petr a Písařík Rudolf. V tomto roce došlo ke změně velitele sboru, byl zvolen Vymazal Jaroslav.

Dne 30 března 1960 došel na radu MNV přípis s okresní inspekce, předat osobní auto do jiné hasičské jednoty. Všichni členové sboru odhlasovali záporné stanovisko a dopis odeslali radě zpět. Při žních odpracovali členové sboru na pomoc JZD 80 brigádnických hodin. Škody vzniklé požáry našemu národnímu hospodářství v roce 1959, bylo 5 251 požárů, škoda 6 400 025 Kč. Letos bylo 2 842 požárů, škoda 6 858 000 Kč.

V tomto roce opět došlo ke změně velitele, byl zvolen Jaroslav Maňoušek. 7 února byli na týdenním školení do Poličan posláni Skácel Stanislav strojník, a Hudec Jaroslav vedoucí mladých požárníků. Dne 11. února vypukl u Františka Němce požár. Shořela celá stodola se vším zařízením, chlévy byly uchráněny včasným zásahem místního sboru. 18 března vyjel sbor k požáru do Černé Hory. Zásah byl velice těžký, voda se musela táhnout přes zámecký kopec. Hořela v pivovaře sladovna. 6. srpna uhasili žáci, kteří prováděli hlídky kolem železniční tratě, panáky žita, které začaly hořet od jiskry lokomotivy. 27. srpna vyjelo požární auto hasit slámu na Zástaví. 31. srpna hořel vagon uhlí na nádraží. Koncem března odešli na jeden rok na uhelnou brigádu členové sboru Pokorný Ladislav a Mencler Miloš. Dopisem z MNV bylo našemu sboru přiděleno pole u rybníka pro výcvik. 2 července byl uspořádán zájezd do požární zbrojnice v Brně. 27. listopadu 1961 zahájil předseda soudruh Klimeš František 63. výroční členskou schůzi, přivítal přítomné za OV soudruh Miller, za krajský výbor soudruh Tronečka, místní bezpečnost Vaněk Gustav, okrskový velitel s. Ostrý Josef a soubor pionýrů. Pionýři svým kulturním programem pozdravili jednání naší schůze. Kapitán Tronečka ve svém projevu uvádí, že v říjnu v Jihomoravském kraji zahynuly 4 osoby při požárech, a škody způsobily za 1 800 000. Družstvo žáků se účastnilo soutěže v Černé Hoře a umístilo se na 3 místě z 12 družstev.

Dne 12. února 1962 velitel sboru podává zprávu s okresní konference, že v roce 1961 škody vzniklé požáry v republice činí 120 milionů Kč a při požárech zahynulo 112 osob. Smutná zpráva pro náš sbor. Dne 24. září 1962 tragicky zahynul při výkonu vojenské služby náš mladý člen Čupr Petr.

V roce 1963 sbor zasahoval u dvou požárů a to při výbuchu kotle v šamotce v Rájci a požár bagru na silnici u Lenčova. V místním JZD bylo založeno družstvo požárníků v počtu 10 členů.

Na začátku roku 1964 se Jaroslav Maňoušek vzdává funkce velitele. Novým velitelem byl zvolen Jaroslav Hudec a zástupcem Pokorný Ladislav. 8 září se konalo cvičení civilní ochrany v zámeckém parku. Členská základna čítá 53 členů. Při různých brigádách, žních, údržbě zbrojnice odpracovali členové 960 hodin.

Výroční členská schůze se konala 20. prosince. Byly provedeny volby nového výboru. Došlo ke změně na postu velitele. Byl zvolen Pokorný Ladislav.

Zpráva jednatele za rok 1965:byli získáni dva noví členové, pořádáno 12 členských schůzí, jedna výroční a tři výborové. 9 ledna se konal tradiční hasičský ples v sokolovně. Dále se sebralo 21 tun železného šrotu a 11 členů se stalo dobrovolnými dárci krve. Na všech akcích odpracovali členové 1269 hodin. Zástupce okresního výboru soudruh Šula předal čestné uznání OV našemu předsedovi soudruh Klimeši za jeho obětavou práci. V okresní soutěži okrsků se Rájecký okrsek umístil na prvním místě a získal putovní vlajku.

Dne 3. července 1966 v neděli vyjel sbor k požáru dílny na skládce dřeva státních lesů v Rájci. Zásahu se zúčastnilo 14 členů. 26-28 srpna uspořádal sbor zájezd pro členy do severních Čech na tři dny jako odměnu za dosavadní práci.

Na výroční členské schůzi byly uděleny čestná uznání OV těmto členům: Musil Josef, Hudec Jaroslav, Skoták František, Skácel František, Veselý Josef.

Čestné uznání od sboru obdrželi: Buš Josef, Horálek František, Hruška František ml., Trnčák Vladimír, Skácel Stanislav

Ve dnech 6-9. července se konal zájezd do Vysokých Tater. V srpnu zakoupil sbor starší dvojkolovou stříkačku od lihovaru v Rájci za 2 500 Kč z vlastních prostředků. V současné době se provádí generální oprava. Čestné uznání sboru v tomto roce získali:

Kuda Jiří, Musil Vít, Bárta František, Stupka Josef a Dvořáček Antonín.

V roce 1968 bylo rozhodnuto rozebrat a dát do šrotu osobní auto, které bylo nepojízdné. V tomto roce má sbor 65 členů a 15 žáků. Členem OV soudruhem Kakáčem byla předána zlatá medaile Pokornému Ladislavovi jako odměna za dlouholetou obětavou práci.

Dne 13. srpna 1970 podává velitel sboru zprávu o účasti našich členů v akci na záchranu dvou jeskyňářů v jeskyních u Holštejna. Této akce se účastnilo 7 členů našeho sboru. Celkem zasahovalo 93 jednotek a 580 požárníků. Sbor také zasahoval při velkém požáru v Chemě.

Dne 19. září 1971 bylo uspořádáno okrskové cvičení v Černé Hoře na dům důchodců. Příjem za sběr železného šrotu činil 4 603 Kč. 5 členů sboru darovalo svoji krev.

Ve dnech 7-9. července 1972 uspořádal sbor další zájezd do jižních Čech a Karlových Varů.

V roce 1973 Ráječtí požárníci zasahovali při požáru mlýna Hamr v Doubravici 27. 12., kdy došlo k požáru skladu sena a slámy na farmě Svéslav v Jestřebí. Jednotka zasahovala jako první, proto zabránila rozšíření ohně na další objekty.

Dne 27. 1. 1974 na členské schůzi bylo provedeno vyhodnocení okresní soutěže ZO SPO za rok 1973. V soutěži se nejlépe umístila ZO Bořitov, náš sbor skončil na 13místě s 41 hodnocených základních organizací. 15. 6. naše organizace uspořádala pro své členy zájezd do Bratislavy. Zájezd byl zakončen ve vinném sklípku v Bořeticích.

V roce 1975 sbor pořádal oslavy osmdesátého výročí založení Rájeckého sboru. 20. 6. se uskutečnila slavnostní členská schůze v areálu chovatelů. Přítomno 34 členů a 9 žáků, dále zástupci města, místního výboru národní fronty, červeného kříže, JZD, svaz žen, KSČ, sportovci a zástupci okolních sborů. Zprávu o činnosti za uplynulých 80 roků přednesl předseda s. Klimeš. Dále bylo provedeno vyhodnocení a předání odměn pro zasloužilé a aktivní současné členy. OV SPO uděluje medaile za věrnost: s. Klimeš František, Skácel František, Musil Josef, Buš Josef, Pokorný Ladislav a Hudec Jaroslav. Čestné uznání OV: s. Dýr Miroslav, Gazda Josef, Kučera Vladimír, Písařík Rudolf a Pokorný František ml. Diplom ZO obdrželi: s. Brázda František, Horáček Josef st. Krahulec František, Pokorný František st., Hudec Arnošt, Buš Josef, Skácel František, Falta Jaroslav, Madarász Jan, Koupý Luboš, Dvořáček Antonín, Perout František, Dýr Miroslav, Horálek František a družstvo žáků. Po skončení slavnostní schůze přítomní zůstávají v družné zábavě a při dobrém občerstvení do časných ranních hodin. 21. 6. oslavy pokračovaly taneční zábavou, která se uskutečnila v areálu chovatelů. Zábavu navštívilo 700 občanů převážně z řad mládeže. V neděli 22. června oslavy vrcholí. Ve 13 hodin vyšel od požární zbrojnice průvod, který se skládal s požárních jednotek okolních organizací ve stejnokrojích a 11 požárních vozidel všech typů. Průvod prošel městem, u pomníku padlých byl k uctění památky padlých spoluobčanů ve světových válkách položen věnec a dále se pokračovalo na sportovní stadion. Tam následovala ukázka požární techniky, jak se tato vyvíjela. Požárníci s Jabloňan předvedli ruční stříkačku taženou koňmi. Dále za zvuku polnice přijelo dvouspřeží s parní stříkačkou z Bořitova obsluhovanou družstvem velmi čilých požárních veteránů. Následující ukázka byla požární zásah našeho žákovského družstva. Pak přišla ke slovu nejmodernější technika reprezentovaná automobilními stříkačkami AS-16 a AS-24 včetně výsuvného žebříku s vodním dělem, předvedena soudruhy zásahové jednotky z Blanska. Celá tato ukázka vývoje požární techniky byla pro velké množství občanů, kteří doprovodili průvod až na sportovní stadion velmi názorně komentována velitelem Blanenských požárníků soudruhem Šulou. Tím byla představena naše činnost pro širokou veřejnost. Oslavy založení našeho sboru byly zakončeny v areálu chovatelů koncertem dechové hudby MKZ.

21 ledna 1976 se účastnilo 13 našich členů bezplatného odběru krve. Dne 27 listopadu se konala 78. výroční členská schůze za účasti 31 členů. Za OV SPO se dostavil s. Stloukal Jaroslav, Mest.NV Mokrý Arnošt, N F s. Michálek František, ČČK MUDr. Okáč Zdeněk a zástupci sborů Rájeckého okrsku. Zástupce okr. Výboru předal medaile Za věrnost členům: s. ing. Sáňka Pavel, Písařík Rudolf a Hruška František ml. Diplom OV obdržel Perout František. Sbor má v současné době 50 členů a 11žáků. Při sběru železného šrotu a při preventivních prohlídkách odpracovali členové 375 hodin. Po schůzi byla taneční zábava pro všechny naše členy a jejich manželky.

Dne 17. února 1977 se konal tradiční ples v sokolovně. Byla provedena oprava požárnického vozidla v Letovicích, výměna celého motoru u AS 16. 8. 10. se účastnilo 15 našich členů odběru krve. V tomto roce se ze zdravotních důvodů vzdávají funkcí předseda Klimeš František, Skácel František a Musil Josef. Těmto zasloužilým funkcionářům byly předány věcné dary.

Byly provedeny volby nového výboru: s. Pokorný Ladislav předseda, ing. Sáňka Pavel místopředseda, Dýr Miroslav velitel. 18-20. května sbor uspořádal zájezd do NDR. Tento zájezd byl hodnocen velice kladně. 7 října se uskutečnil další zájezd do Gottvaldova. 3 listopadu bylo našemu sboru předáno nové moderní auto Avie-30. Současně s předáním Avie došlo k odebrání starého auta Praga RN-16 a dvojkolového přívěsu PS-12. Dne 9. prosince 1978 se uskutečnila výroční členská schůze za přítomnosti hostů: s. Maňoušek OV SPO, Klein Miroslav Měst. O. KSČ, Mokrý Arnošt Měst. NV, Dobeš Alois Měst. Výbor NF, MUDr. Okáč Zdeněk ČSČK, a Pelikán Antonín, okrskový velitel. Předseda s. Pokorný přednesl zprávu o činnosti sboru. Dále následovala diskuse a byly předány knižní odměny nejlepším členům: Odehnal, Kučera, Vlach, Hruška, Zachoval, Pokorný, Musil, Mokrý a Písařík. Při hodnocení, které provedl zástupce OV, pochválil náš sbor, který patří mezi nejlepší v rámci okresu.

9. ledna 1980 se členové naší ZO účastnili bezplatného odběru krve v Boskovické nemocnici v počtu 28 členů. 11 ledna jsme uspořádali tradiční hasičský ples v Rájecké sokolovně.

Ke konci roku 1981 se vzdal funkce velitele sboru s. Dýr Miroslav. Novým velitelem byl zvolen Vaněk Miloš. O rok později skončil ve funkci předsedy Pokorný Ladislav, kterého nahradil s. Hepp Josef.

V roce 1984 byly provedeny větší stavební úpravy v požární zbrojnici. Bylo zrušeno schodiště na půdu, zbudován splachovací záchod. Dále byla provedena výměna oken v zasedací místnosti. Byl zbudován nový chodník v zahradě u požární zbrojnice.

V roce 1986 byl do požární zbrojnice zaveden plyn, bylo uvedeno do provozu plynové topení. Na výroční členské schůzi dochází ve funkci předsedy ke změně, s. Hepp odstupuje a novým předsedou je zvolen s. Písařík Rudolf.

V roce 1987 se podařilo v našem sboru založit družstvo dorostu v počtu 10 členů. Toto družstvo je velice aktivní, zúčastňuje se všech závodů, které se pořádají v okolních sborech. Také dorostenci pomáhají při různých brigádách. Pro toto družstvo se nechaly ušít pracovní stejnokroje v JZD Lysice. 5. prosince 1987 se uskutečnila 89. výroční členská schůze. Hlavní zprávu přednesl předseda Písařík, po politickém úvodě zhodnotil činnost celého sboru za uplynulé období. Začíná se nám opět dařit práce s mládeží zásluhou nových vedoucích a to Hudec Miloš ml. a Perout František.

V roce 1988 se pokračovalo v opravě požární zbrojnice, byla provedena výměna oken v garáži, položena dlažba v předsíni a pořízen plynový sporák a pořízen průtokový ohřívač vody. Na konferenci okrskového Výboru Rájec, který se skládá se ZO Bořitov, Rájec, Jestřebí, Ráječko, Karolín, Holešín a Doubravice byli do funkcí tohoto orgánu zvoleni zástupci našeho sboru: s. Písařík předseda, Buš Petr preventivní referent, velitelem zůstává Pelikán Antonín s Bořitova.

V roce 1989 pokračovala rekonstrukce požární zbrojnice. Byla provedena celková výměna obou vrat za větší, aby do požární zbrojnice vjela moderní požární technika. Dále byla okopána vnitřní omítka v garáži, do výšky 1,5 metru bylo provedeno obložení obklady celé garáže a provedeny nové omítky. Při této akci byli velice aktivní naši dorostenci. Na konci roku 1989 náš sbor společně s divadelním kroužkem uspořádal silvestrovskou zábavu v sokolovně. Na této taneční veselici členové divadelního kroužku provedli estrádní vystoupení. K tanci i poslechu hrála kapela ABC Boskovice.

Na začátku roku 1990 odstoupil s funkce předsedy ZO Rudolf Písařík. Sbor do nových voleb řídil místopředseda Hepp Josef. V měsíci září byla provedena venkovní omítka budovy požární zbrojnice.

V roce 1991 bylo provedeno dokončení venkovních obkladů. 13. prosince výbor rozhodl uspořádat zabijačku. Suroviny s této akce byly použity na občerstvení při výroční členské schůzi.

V roce 1992 došlo k celkové výměně členských průkazů. Byl přijat nový zákon, základní organizace ČSPO se přejmenovali na starý název, Sbor Dobrovolných Hasičů, z předsedy se stal opět starosta. Výbor sboru rozhodl, že prodá traktor s vlekem, který sbor vlastnil.

24 dubna 1993 sbor byl povolán k požáru lesa u Karolína. Sbor vyjel v počtu 12 členů.

V roce 1995 uspořádal Rájecký sbor oslavy na počest stého výročí založení svého sboru. 12. srpna v 19 hodin se konala slavnostní valná hromada v zasedačce městského úřadu. Byla podána zpráva o činnosti sboru za 100 let. Dále byly uděleny medaile všem zasloužilým členům. 18. 8. se uskutečnila taneční zábava. 14 srpna pak proběhly ukázky staré i moderní požární techniky na hřišti za sokolovnou. 12 června se sbor účastnil zásahu při požáru v Karolíně. 8-10 července 1997 se sbor účastnil velice aktivně při pomoci v Rájci během záplav, které postihly naše město. 31. října bylo do našeho sboru převedeno starší auto a to LIAZ CAS-25. Toto auto bylo zakoupeno městským úřadem od Rájecké pily. Tímto vozidlem se velice zlepšila vybavenost našeho sboru, dále se zlepšila úroveň naší práce při zásazích. 21. listopadu 1998 se požární jednotka účastnila při požáru dílny, stolárny v ulici Horní.

17. května 2000 výjezd k požáru lesa u Karolína, 10. června výjezd požárních vozidel k požáru lesa u Petrovic.

27. prosince 2001 sbor opět zasahoval v Petrovicích při požáru staré restaurace.

1-6. září 2002 se 5 členů našeho sboru účastnilo pomoci při povodních v Štěchovicích. Výbor sboru uspořádal pro své členy dvoudenní zájezd ve dnech 24-25. května do středních Čech.

31. ledna 2003 požár chaty ve žlebě v Rájci.

3 dubna 2004 zásah při požáru travnatého porostu v Jestřebí. V roce 2005 vyjížděla jednotka k 3 požárům na území města a to: 22. března v odpoledních hodinách k požáru rodinného domku u Staňků na ulici Havlíčkova, další výjezd techniky byl 1. dubna v 8 hodin večer k požáru výrobního objektu MKZ Rájec-Jestřebí. Tento náročný zásah trval do druhého dne a byl ukončen ráno v 5,30 hodin. 2. dubna v 12,30 se na příkaz HZS Blansko opět vyjíždělo k objektu MKZ na dohašení a hlídání místa požáru, které se protáhlo do neděle 3. dubna do 9 hodin, kdy bylo místo požáru předáno majitelům. Další výjezd byl 26. listopadu ve večerních hodinách k požáru přístavku rodinného domku u Bušů v ulici Na vyhlídce.

Dále jednotka vyjížděla na příkaz starosty města k technickým a pomocným zásahům, při jarním tání na čištění a udržování průtoku na splavu u ČKD, výjezd na sečení a pálení trávy v Jestřebí. Dále to byly výjezdy v průběhu roku a to dvakrát na ČOV, na výpomoc při čištění nádrží a 6 krát výjezdy na dopravu pitné vody při poruchách vodovodního řadu ve městě.

Jednotka se také účastnila námětových cvičení a to 10. dubna v Ráječku za účasti 13 hasičů, 3. července cvičný zásah na objekt ČOV a dopravu vody ze Sládkových rybníků. 18 září opět námětové cvičení okrsku na území města v ulici v Úzkých a Úvoze, 21. října účast na nočním cvičení okrsku Blansko ve Spešově. 5 listopadu proběhl výcvik s pěnou a práškem na Klepačově. V tomto roce také došlo ke změně funkce velitele sboru, místo Vaňka Miloše byl radou našeho města jmenován novým velitelem Písařík Radek.

Sbor uspořádal na počest 110. výročí založení sboru oslavy. 2. září se uskutečnila slavnostní valná hromada v areálu chovatelů. Na tuto schůzi byli jako hosté pozváni: starosta města ing. Klimek, starosta okresního sdružení hasičů pan Nečas František, starosta Rájeckého okrsku Písařík Rudolf a velitel okrsku Pelikán Antonín. Dále se účastnily zástupci okolních sborů. Po podání zprávy starostou sboru panem Gazdou pozdravili jednání schůze jednotlivý hosté. V dalším bodě programu byly předány plakety, zhotovené k tomuto výročí zasloužilým členům. 3. září pokračovala oslava založení Rájeckého sboru na hřišti za sokolovnou různými ukázkami historické i současné hasičské techniky v podání okolních jednotek, místní jednotky a jednotky z HZS Brno.


Připravované akce >>
Přidejte se >>
Podpořte naši činnost >>
Aktuality
line line line
  Sbor dobrovolných hasičů Rájec (c) 2005 -2017