Domů  |  Kontakt  |  Sponzoři  |  Ke stažení  |  Odkazy   |   Pro členy  
Sbor
Akce
Mládež
Prevence
Foto a video
 
Zásahy JSDH

Sbor za období První republiky

Dne 24. prosince 1918 se konala valná členská hromada na oslavu obnovení naší samostatnosti a vyhlášení republiky. Ihned poté, co na začátku roku 1919 utichly oslavy znovunabytí svobody a samostatnosti bylo potřeba poctivé a rozmyslné práce na uhájení a povznesení republiky jak hospodářsky, tak kulturně a sociálně k čemuž vybízel tak důrazně president Masaryk ve svém prvním poslání ke všem složkám národa.

"Jest na Moravě 38000 hasičů, tedy musí být tento počet také cítit v práci národní, jest tedy třeba rychle obrodit naše řady, vymaniti se z malátnosti válečné a přiložit mozek i ruce bližním k ochraně, vlasti k obraně."

Dne 9. března 1919 byla svolána valná hromada, první po válce a v samostatné republice. Sbor měl 22 členů činných, 5 přispívajících a 18 dorostenců. Volby byly provedeny lístky a předsedou byl zvolen Antonín Kočvara, velitelem Josef Šenk, podveliteli František Skoták a Josef Kříž.

Dne 24. srpna 1919 byla svolána ustavující schůze okrsku Rájeckého, který se skládal se sborů Rájec, Ráječko, Dolní Lhota, Spešov, Jestřebí a Doubravice. Tento okrsek pracuje do dnešní doby, ale s některými jinými sbory a to Rájec, Ráječko, Jestřebí, Bořitov, Doubravice nad Svitavou a Holešín.

   

Na valné hromadě dne 25. ledna 1920 podal předseda Antonín Kočvara rezignaci na svoji funkci. Tajnou volbou byl zvolen nový předseda Rudolf Purč. Ve zprávě náčelník upozorňuje, že dosavadní výstroj a výzbroj nevyhovuje na městečko Rájec, a že sbor zaostává za sbory okolními. Výbor navrhl prodat starý členský vůz, který byl prodán za 650 korun a zakoupil se vůz nový za 5 110 korun.

V roce 1921 byla nejdůležitějším činem výstavba nového hasičského skladiště, protože stávající skladiště byla již nevyhovující. Usneslo se postavit skladiště na pozemku na rybníku. Tento pozemek daroval majitel velkostatku Hugo Salm. Stavba byla zadána zednickému mistru Františku Vitouchovi z Rájce a tesařskému mistru Aleši Veselému z Jestřebí. Základní kámen byl slavnostně položen v neděli odpoledne 19. června 1921. Průvod hasičů v čele s obecním sborovým výborem, zástupcem velkostatku a četného obecenstva vyšli od starého skladiště na staveniště, kde Vlastimil Jurek, vzdělavatel, promluvil o účelu a potřebě nového hasičského skladiště a o prospěšnosti hasičského sboru po všechny občany bez rozdílu. Následovali slavnostní poklepy na základní kámen a potom veselice.

Stavba pokračovala velice rychlým tempem, takže dne 11. září 1921 odpoledne bylo uspořádáno slavnostní otevření a předání nového hasičského skladiště. Náklad celkový činil 73 000 korun. Obec poskytla 28 000 korun, ostatní bylo hrazeno jednak z výtěžků zábav, divadel, půjčkami ze záložen a spořitelního spolku na záruku obce a také od jednotlivých členů sboru.

V roce 1922 se sbor zúčastnil župního sjezdu v Blansku, okrskového požárního cvičení v Petrovicích a Doubravici. Dokonce sehrál dvě divadelní představení - V Českém ráji a Zelení Hájové, dále uspořádal jednu zábavu, jeden ples a obstaral 34 divadelních hlídek.

V roce 1923 byl sbor volán k ohni dvakrát do Ráječka. 19. srpna kdy hořelo v hospodě U Svobodů a 3. září, kdy hořely dvě selské usedlosti. Při tomto požáru hasiči vyvedli ze stáje dobytek, bohužel drobnější zvířectvo se zachránit nepodařilo. V říjnu vypukla mezi dětmi epidemie spály. Obec musela opatřit izolační místnost a k tomuto účelu byla vybrána hasička.

Na valné hromadě dne 17. února 1924 se náčelník Josef Šenk vzdává své funkce. V následující volbě byli zvoleni, náčelník František Pokorný, podnáčelníci František Skoták a Rudolf Musil a četaři Antonín Vais a Josef Svoboda. 19. září v brzkém dopoledni hořela takzvaná ovčírna. Oheň trval přes poledne a hlídka zůstala na místě celou noc. K ohni se sjelo 7 sborů, i poprvé nová parní stříkačka z Bořitova (pozn. do té doby se používaly převážně stříkačky ruční).

Koncem roku 1924 velkostatkář Hugo Salm opouští s rodinou zdejší zámek, odstěhoval se do ciziny. Správou velkostatku byl pověřen velkostatkář Belcredi z Líšně , jenž počal prováděti úsporný systém. Tato změna měla i pro hasičský sbor nepříjemnosti. Hugo Salm byl sboru nakloněn a vždy jej podporoval. Daroval na hasičku potřebné staveniště, poskytl slevu na cihly i dřevo. Nešťastnou náhodou se ztratil dopis, jímž majitel velkostatku potvrzuje sboru jako majetek pozemk, na němž hasička stojí. Poněvadž sbor neměl nic písemného v ruce, msel sbor platit nájemné a nastala proto svízelná vyjednávání o opětném potvrzení darování onoho pozemku, nebo vykoupení pozemku do vlastnictví sborového.

Počátkem roku 1926 započal sbor usilovat o koupi nové stříkačky. Na výborové schůzi dne 1. dubna 1926 bylo jednomyslně rozhodnuto o koupi stříkačky automobilové a po dlouhých a složitých jednáních byla 18. dubna 1926 podepsána smlouva mezi obecními a sborovými zástupci. Samnotná stříkačka pak účinně posloužila např. při zásahu v Šamotových závodech nebo při požáru koželužny a cukrovaru na jaře rok 1927.

Sbor sám vypůjčil se ze zdejší záložny na nákup stříkačky 60 000 korun, obec přispěla 20 000 korunami. Vypůjčívatel, náčelník František Pokorný a podepsaní rukou společnou a nerozdílnou všichni členové tehdejšího výboru hasičského. Sbor celý dluh splácel za přispění obce ze svých mimořádných příjmů.

Další spolky a společnosti, které podpořili nákup stříkačky:

  • lihovar, parní pila a pořitelní a záloženský spolek v Rájci (každý po 1 000 korunách)
  • pojišťovna Slávie (800 korun)
  • akciová společnost Morávia (500 korun)
  • hospodářská správa velkostatku (200 korun)
  • akciová společnost Morávia darovala i pivo k oslavám, z něhož se utržilo 660 korun

Kronikář Ladislav Ryšavý zaznamenal v obecní kronice: "Dne 20. června 1926 byla hasičům sboru slavnostně odevzdána nová automobilová stříkačka, kterou zakoupila obec od firmy Hrček a Kengebaur v Králově Poli za 110 000 korun. Slavnosti, která se konala na náměstí, zúčastnilo se mnoho občanstva a několik hasičských sborů, které se svými stroji provedli požární cvičení."

Na výborové schůzi dne 12. května 1926 sděluje předseda, že mu byl přímo doručen přípis od ředitelství velkostatku, jímž se poukazuje pozemek, na němž hasička stojí, za darovaný sboru. Ve sborové schůzi bylo usneseno, aby se sbor přihlásil za člena Českého červeného kříže s příspěvkem 6 korun ročně, aby získal nárok na podporu od červeného kříže.

Na výborové schůzi 16. prosince 1926 byl projednáván přípis generálního plnomocníka Belcrediho, v němž sboru nabízí ke koupi pozemkovou plochu za hasičkou. Usnesení bylo  jednoznačné, a to nabízenou plochu odkoupit.

Dne 4. května 1927 o čtvrté hodině ranní vyšlehl oheň v cukrovaru, v němž byla umístěna koželužna bratrů Pavlíčkových. Požár zničil celý objekt koželužny s veškerým zařízením a surovinami a rozšířil se i na jižní a východní část s byty a kancelářemi lesního a hospodářského úřadu. Úsilí 17 sborů, mezi nimi i pěti z Brna se podařilo uchránit elektrárnu, koželužna však byla úplně zničena, provoz v ní zastaven a firma se rozešla. Silně poškozeny byly i ostatní místnosti rozsáhlé budovy. Nově zakoupená rájecká stříkačka pracovala nepřetržitě 18 hodin bez nejmenší poruchy, což svědčí o její spolehlivosti a dokonalosti.

Dne 28. října 1927 zúčastnil se sbor v občanském obleku odhalení desky pamětní ve škole, bratru Toufarovi, básníku a dějepisci Rájce a prvnímu řediteli zdejší měšťanky, pak se konalo odhalení pomníku padlých ve světové válce na náměstí.

Na začátku roku 1929 přijetím nových stanov nastává nové období, změna ve vnitřní organizaci, nový rozšířený úkol činnosti. Podle starých stanov byl úřední název Dobrovolná jednota hasičská v Rájci. Podle nových Sbor dobrovolných hasičů v Rájci. Podle starých stanov se volby činovníků konaly každoročně o valné hromadě, podle nových stanov správní období výboru trvá tři roky.

Dne 6. července 1929 o jedné hodině odpolední naši samaritáni Šustr a Tihon se šoférem Horáčkem ošetřili a následně transportovali do dětské nemocnice v Brně neznámého hocha, pravdpodobně přejetého motorovým vozidlem na silnici mezi Kuničkami a Němčicemi.

Dne 14. července 1929 konala hasičská jednota župní blanenská svůj výroční sjezd v Rájci a místní sbor oslavoval 35 let svého trvání. Oslavy byly zahájeny brzy ráno vítáním hasičských starostů u hasičky. Následoval průvod na náměstí, kde z tribuny uvítal shromážděné hasičstvo jménem obce starosta Hubert Rakovčík. Alois Zapletal z Jedovnic poděkoval za přátelské přivítání a poděkoval přítomnému zakladateli sboru Antonínu Kočvarovi. Součástí oslav bylo i čtení zprávy jednatelské za léta 1894-1929. Tuto zprávu vypracoval a přednesl pisatel kroniky Vlastimil Jurek. Následným doslovem předsedy Purčem, provoláním slávy presidentovi Masarykovi a zahráním státní hymny byla dopolední slavnost ukončena.

Odpoledne proběhlo požární cvičení za spoluúčinkování sborů z Ráječka, Spešova, Dolní Lhoty a Doubravice. Ukázala se secvičenost a pohotovost všech účinkujících a všech samaritánů, kteří poskytli první pomoc nejen fingovanou, nýbrž i skutečnou jednomu hasiči, který omdlel. Povšimnutí zasluhuje, jak dobře byl tehdy okrsek Rájecký vyzbrojen. Všechny sbory mají motorové stroje. Pěkná podívaná byla na cviky se sekyrkami sboru z Obory, na skupiny a sestavy na žebřících téhož sboru a dorostenců ze Šebrova. Lidová veselice za hudby a tance byla ukončením zdařilého sjezdu, jemuž bylo přítomno dopoledne 225 a odpoledne 262 hasičů.

Na schůzi dne 23. července 1929 prohlásil předseda Purč, že se vzdává předsednictví a ze sboru vystupuje. Tuto resignaci vzal výbor na své schůzi 22. srpna na vědomí a pověřil místopředsedu Cyrila Šustra vedením sboru do příští valné hromady.

Dne 2. února 1930 se konala valná hromada a náhradní volby. Na předsedu byl navržen a jednohlasně zvolen Hubert Rakovčík, který však pro všestranné zatížení pracemi jako starosta obce funkci odmítl a za sebe navrhl Cyrila Šustra, jež byl následně zvolen. Do funkce místopředsedy byl zvolen zubní technik Josef Sedláček. V tomto roce vyjížděl sbor k 8 požárům. A to do Karolína, Lysic, Rašova, Černá Hory, do Sloupu, Sudic, Lhoty Rapotiny a dvakrát do Boskovic.

Již od vzniku sboru byla jednou ze základních činností pravidelná cvičení. Svůj podíl měli hasiči i v kulturním dění a to pořádáním plesů, zábav nebo výletů a ve 30. létech i divadelních představení.

Na mimořádné valné hromadě župních delegátů v Blansku, která proběhla dne 31. května 1931 byl zvolen starostou župy vzdělavatel Rájeckého sboru br. Vlastimil Jurek a župním náčelníkem br. František Pokorný. Dne 27. června 1931 pořádá sbor akademii u Klevetů s bohatým programem hudebním, zpěvním, ukázkou cviků se sekyrkami. Byla sehrána jednoaktovka – Blázinec v prvním poschodí. Výsledek- velký úspěch morální, ale slabý finanční. Příčiny hmotného neúspěchu, nezaměstnanost, nepřízeň jisté části občanstva. Na sborové schůzi dne 7. července ku všeobecnému překvapení vzdal se starosta Cyril Šustr své funkce. Vedením záležitostí spolkových pověřen místostarosta Josef Sedláček.

Dne 31. ledna 1932 odbývána 34. valná hromada za účasti 38 členů v hostinci u Klimešů. Starostou sboru byl zvolen Josef Sedláček, náčelníkem František Foit, podnáčelníky bratři Pokorný a Tihon. Pěkný a důstojný byl večírek v sobotu 15. října, který uspořádalo hasičstvo na oslavu 70. narozenin župního starosty br. Jurka. Této slavnosti se zúčastnilo 110 krojovaných hasičů z 20 sborů.

Dne 8. ledna 1933 měl se konati hasičský ples u Černých. Poněvadž toho dne zesnul v poledne Antonín Kočvara, zakladatel a čestný člen sboru, byl ples odložen. Pohřeb se konal 11. ledna 1933. Sbor zúčastnil se korporativně a na rakev položil věnec s nápisem na stuze: "Svému zakládajícímu členu věnuje Sbor dobrovolných hasičů Rájec."

Sbor uskutečnil další valnou hromadu dne 10. února 1935 v pivnici u pana Klimeše. Při volbách nedošlo k žádným změnám, starosta Josef Sedláček, náčelník František Foit. Sbor se připravuje k oslavě první letní pouti v Rájci dne 15. srpna 1935. Usneseno bylo jednomyslně, zúčastnit se s hudbou v kroji poutní mše na zámku a odpoledne uspořádat zábavu.

Záchranných prací se sbor zúčastnil při povodni v Dolní Lhotě a Blansku. 18. června 1935 vyjel k požáru do Protivanova, 27. června do Petrovic, 18. července do Olomučan, 8. září do Doubravice, 19. prosince do Blanska a 23. ledna 1936 do Bořitova.

Dne 7. března 1936 po dohodě se starostou obce se sbor účastnil oslav 86. narozenin pana presidenta Masaryka. Sbor se sešel v 19. hodin v krojích v hasičce, odkud odešel na náměstí, zde se připojil k dalším účastníkům a s hudbou průvod odešel na cvičiště v Úzkých, kde byla zapálena vatra a proneseny projevy.

Sbor má na počátku roku 1937 24 členů činných, 5 čestných a 52 přispívajících. Na výborové schůzi dne 3. dubna 1937 se starosta sboru Josef Sedláček písemně vzdává své funkce. Výbor zmocňuje vedením sboru místostarostu Františka Šebánka, který byl na další výborové schůzi potvrzen starostem. Dne 14. září 1937 zemřel T. G. Masaryk, první president Československé republiky a proto se dne 18. září 1937 účastnil sbor smuteční schůze k uctění jeho památky. Ve dnech 4. - 6. července 1938 se konal celostátní sjezd hasičstva v Bratislavě. Jako delegát byl vyslán br. František Pokorný.

Dne 6. února 1939 zasáhl požár v Rájci ovčírnu a 29. srpna téhož roku byl sbor nápomocen při povodni v Rájci. V rámci oslav 45. výročí trvání sboru 11. června 1939 provedli členové ukázkové cvičení a potom následovala veselice.

 


Připravované akce >>
Přidejte se >>
Podpořte naši činnost >>
Aktuality
line line line
  Sbor dobrovolných hasičů Rájec (c) 2005 -2017