Jednou z příčin vysokého počtu úmrtí při požárech je také neopatrnost lidí při vytápění svých domovů. Při provozu topidel nebývají často dodržována bezpečnostní pravidla. Mnohdy je zanedbána údržba topidel a kouřovodů. Hasiči tak během topné sezóny vyjíždí každý týden k požárům komínů, střech, topidel a nevhodně uskladněného topiva.
Mezi nejčastější závady patří:
- nedodržení bezpečné vzdálenosti 1 m od tělesa komínu,
- neomítnutý komín, spáry v komíně,
- nesprávně provedený prostup kouřovodu hořlavou stěnou nebo stropem,
- nedodržení bezpečné vzdálenosti od topidla.
Revize spalinové cesty
Revizi spalinové cesty provádí revizní technik spalinových cest. Revizi spalinové cesty je nutné provést:
- před uvedením nové spalinové cesty do provozu nebo po každé stavební úpravě komínu,
- při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv,
- před připojením spotřebiče paliv do nepoužívané spalinové cesty,
- před výměnou spotřebiče paliv s výjimkou výměny spotřebiče stejného druhu, typu, provedení a výkonu za podmínky, že způsobilost spalinové cesty je potvrzena zprávou o provedení čištění a kontroly spalinové cesty,
- po komínovém požáru,
- při vzniku trhlin u používané spalinové cesty, jakož i při důvodném podezření na výskyt trhlin u používané spalinové cesty.
Čištění a kontrola spalinové cesty (např. komínu)
Čištění nebo kontrolu spalinové cesty provádí osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví (kominík).
Čištění používané spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně nebo spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od náhradních zdrojů elektrické energie (dieselagregáty) je možné provádět svépomocí.
Čištění nebo kontrola spalinové cesty u spalinové cesty pro spotřebiče na plynná paliva, kde odvod spalin je podle návodu nebo technických podmínek výrobce nedílnou součástí spotřebiče, se provádí podle návodu výrobce.
Lhůty čištění a kontrol spalinové cesty
pozn.: sezónním provozem se rozumí provoz spalinové cesty po dobu nepřesahující v součtu 6 měsíců v kalendářním roce
Podrobnosti k čištění, kontrole a revizi spalinové cesty jsou uvedeny ve vyhlášce č. 34/2016 Sb.
Zásady při vytápění
- při instalaci a údržbě topidel se vždy řiďte návodem výrobce, který musí být připojen k výrobku,
- v žádném případě neinstalujte topidla bez odborné pomoci,
- dodržujte zásadu bezpečné vzdálenosti topidla od dalších předmětů v místnosti, stavebních konstrukcí a podlahových krytin; pokud není možné bezpečný odstup dodržet, musíte zajistit alespoň kvalitní tepelnou izolaci
- jakékoliv hořlavé látky a předměty, které se mohou vznítit, skladujte co nejdále od topidel,
- neodkládejte na topné či ohřevné plochy jakékoliv hořlavé předměty, zejména barvy nebo laky.
Topidla na pevná paliva
- topné těleso na pevná paliva zabezpečte ochrannou (nehořlavou) podložkou pod topidlem, které znemožní vznícení podlahy tvořené hořlavými materiály a zabrání také žhavým uhlíkům vypadlým z kamen zapálit okolní předměty,
- nespalujte vlhké dřevo; komín se přitom zanáší větším množstvím sazí a tím se zvyšuje riziko požáru, klesá výhřevnost, odpařená voda negativně působí na tepelnou techniku a proces spalování,
- k zapalování nikdy nepoužívejte vysoce hořlavé kapaliny (např. benzín); hrozí vznícení hořlavých par a vážné zranění,
- žhavý popel nechte zcela vychladnout a pak uložte do nehořlavých nádob (např. z kovu), které jsou neporušené, uzavíratelné a umístěné v bezpečné vzdálenosti od hořlavých látek a stavebních konstrukcí z hořlavých hmot,
- vyvarujte se ukládání žhavého popela do plastových popelnic, které se mohou vznítit.
Plynové vytápění
Pokud máte plynové vytápění, dodržujte lhůty revizí plynových spotřebičů a pravidelně kontrolujte, zda správně fungují. Nebezpečí hrozí zejména u otevřených spotřebičů, kde při samovolném uvolňování plynu může dojít k otravě. Uživatelé plynového kotle musí minimálně jednou ročně zajistit kontrolu celého spalovacího procesu – čistotou hořáků počínaje a funkcí pojistkového ventilu či termostatu konče.
Topidla potřebují pro svou správnou funkci dostatečný přívod vzduchu. U některých druhů topidel (např. u karmy) hrozí v případě nedostatečného odvětrání otrava oxidem uhelnatým.
TIP: V místnostech, kde provozujete spotřebiče s otevřeným ohněm, doporučujeme instalaci detektoru oxidu uhelnatého. Toto zařízení vám může zachránit život. V ČR dochází ročně k několika desítkám otrav oxidem uhelnatým a investice do detekčního zařízení se jistě vyplatí (průměrná cena zařízení je cca 1300 Kč).
Komíny a kouřovody
Komíny a kouřovody s připojenými tepelnými spotřebiči se musí udržovat v řádném stavebně technickém stavu.
Kouřovod vedoucí z topidla do komínového tělesa musí být správně izolován a řádně zaústěn (špatné zaústění může z důvodu nekontrolovatelného uvolňování zplodin způsobit vážné poškození zdraví).
Sebemenší nečistota v komíně může způsobit velké nepříjemnosti, ať již dlouhodobé žhnutí a následný požár nebo otravu jedovatým oxidem uhelnatým. Pravidelné vymetání sazí v komíně a vybírání odpadu by mělo být samozřejmostí, stejně jako kontrola technického stavu komína.
Čištění vlastních komínů ponechte na odborníky – kominíky.
K požáru může dojít i od nedostatečně zajištěných či netěsných komínových dvířek, z nichž pak mohou vylétat jiskry či žhavý materiál. Vybírací dvířka u paty komínu by neměla být nikdy umístěna v obytných místnostech, pevně uzavřena musí být i vymetací dvířka na půdě.
Používání komínů, u nichž byly zjištěny závady, je zakázáno.
Zásada bezpečné vzdálenosti platí také pro komínové těleso. Hořlavé látky by od něj měly být v půdních prostorách vzdáleny nejméně 1 metr – riziko zvyšují zejména textil a seno. Do komínového zdiva nesmí zasahovat ani k němu těsně přiléhat žádné hořlavé stavební prvky (jako konstrukce krovu, stropu, obložení apod.). Za nezávadný stav komínů nese odpovědnost správce nebo majitel objektu, nikoliv kominík!
Pamatujte, že neudržovaný komín zvyšuje také riziko výbuchu kamen!
Každé topidlo a komín je konstruováno na určitý druh paliva a jeho používání je nutné dodržovat. Pokud přejdete z jednoho druhu paliva na druhý (např. z topení dřevem na plynové vytápění), vždy si nechte u odborníků zkontrolovat, zda je váš komín pro tuto změnu vhodný. K topení nepoužívejte nic, co do kamen nepatří – např. biologický či jiný odpad (sláma, PET-lahve apod.). Kromě nepříznivých dopadů na životní prostředí, se zvyšuje také riziko poškození kotle, kamen, kouřovodu nebo komína, čímž výrazně roste nebezpečí vzniku požáru.
Zdroj: http://krizport.firebrno.cz/navody/predchazeni-pozarum