Uplynulo téměř čtvrtstoletí od doby, co myšlenka českého dobrovolného hasičství začala na Moravě zapouštět kořeny. Plynul desátý rok od založení hasičské župní jednoty Boskovské číslo 4, a také v Rájci na podnět obecního výboru v čele se starostou Antonínem Kočvarou, byly učiněny přípravy k založení dobrovolné hasičské jednoty. Na podzim roku 1894 občané darovali na tento účel nájemné z honitby 500 zlatých, kníže Salm daroval 100 zlatých, lihovarnická firma Brošché 50 zlatých a obecní výbor 36 zlatých.
Doposud byla skromná i hasičská výzbroj. Obec měla stříkačku zastaralého systému s větrníkem a pohyblivou otáčivou měděnou žárnicí, ale bez sacího koše. Voda se tedy musela donášet v hasičských koších nebo dovážet v tzv. lejtách. Navíc voda byla vrhána jen na malou vzdálenost a stroj tak musel být přistaven až k samému hořícímu objektu. Tuto výzbroj doplňovaly žebře a háky na strhávání ohrožených sousedních střech. Proto byla stará stříkačka prodána za 62 zlatých a obec zakoupila 28. listopadu 1894 novou vozní stříkačku od firmy Hiller v Brně doplněnou 100 metry hadic za 830 zlatých. Tehdy byla Rájec obcí o 170 domech a měla 1 485 obyvatel.
Potřeba sboru byla tehdy zřejmá i občanům a vycházela z požadavků skupiny dobrovolníků, kteří již v 80. létech 19. století o jeho založení usilovali. Jedním z argumentů byl požár, při které došlo k vyhoření dnešní Horní ulice (též zvané Selská) v roce 1852.
Na velikonoční pondělí, dne 15. 4. 1895 byla svolána ustavující schůze. Na této schůzi byl zvolen přípravný výbor:
- Antonín Kočvara (prozatímní předseda),
- Jan Rýdl (prozatímní náčelník),
- František Brázda a Antonín Hudec (prozatímní podnáčelníci)
- František Blažek a Valentin Rakovčík (členové výboru – tzv. výboři).
Tento výbor obstaral stanovy datované ke dni 29. dubna 1895 a přijaté 30. dubna téhož roku výborem(tehdejší zastupitelstvo) obce Rájecké. Tyto stanovy byly srovnatelné s vydávanými zákony a dne 5. dubna 1873 byly předány ke schválení c. k. místodržitelství v Brně, které je potvrdilo 17. května 1895 pod číslem 16650.
Za obecní výbor jsou na stanovách podepsáni:
- starosta Antonín Kočvara
- radní Valentin Rakovčík a František Blažek
- a tzv. výboři Josef Toufar a Jan Vundrdle.
Stanovy dobrovolné jednoty hasičské v Rájci z roku 1895
V květnu roku 1895 se uskutečnila prozatimní valná hromada a byly schváleny i potřebné stanovy sboru. Starostou sboru byl zvolen p. Antonín Kočvara.
Jednota má své sídlo v Rájci, tvořící se dobrovolným přistupováním a sestává se z členů činných, přispívajících a čestných. Dříve než došly schválené stanovy, počalo se se cvičením – nejdříve cvičení pořadová a pochodová, později se stříkačkou. Cvičení se uskutečňovaly nejen každou neděli a svátek, ale i ve všední dny a měly vojenský charakter.
1. výroční zpráva dobrovolného hasičského sboru v Rájci z roku 1895
Jakmile došly schválené stanovy, byla objednána lněná látka v délce 188 metrů na pracovní obleky, které ušili místní mistři krejčí, pánové Hudec a Zezula. Dále se zakoupila výstroj, pásy, přilby, signálky, píšťaly a odznaky. Koncem července 1895 byli činní členové poděleni stejnokrojem i výzbrojí.
Dne 20. srpna 1895 přistoupil sbor k župě a tím i k ústřední zemské Moravské jednotě hasičské.
Dne 1. září 1895 se konala mimořádná valná hromada, na které se lístky provedla volba četařů. Nově zvolenými četaři se stali:
- Josef Klimeš (četařem lezců) a
- Antonín Krahulec (četař tzv. stříkačníků).
Dne 28. září 1895 přihlásil sbor své členy k všeobecné podporovací pokladně hasičské, tehdy se sídlem v Rosicích, aby se jim dostalo léčení a podpory v případě úrazu nebo onemocnění při požáru nebo cvičení. V tomto prvém roce čítal sbor 8 členů přispívajících a 24 činných, byli to:
- náčelník Rýdl Jan (učitel)
- podnáčelník Brázda František (rolník) a Hudec Antonín (hostinský)
- četař Klimeš Josef (hostinský) a Krahulec Antonín (rolník)
- a dále členové nebo přispívající členové
- Skácel Eduard, Blažek Vincenc, Komárek Antonín, Němec František, Jalový Leopold, Klimeš Josef, Foit Josef, Tihon Jan, Němec František (všichni rolníci)
- Musil Josef, Dvořáček Josef, Klein Konrád (tesaři)
- Sychra Jan a Tomášek Leopold (obuvníci)
- Veselý František a Kuda Jan (hokynáři)
- Sáňka Jan (kovář)
- Skoták Rafael (dělník)
Na podzim 1895 se také v Rájci uskutečnila i schůze tehdejší župy Boskovské, jejíž součástí se stal i nově založený sbor v Rájci. Hasičský sbor měl v té době 22 členů. V tomto roce dokonce třikrát alarmován, bohudík vždy bezúčelně. V době žní navíc sbor obstarával přes dva měsíce noční hlídku. V zimě pak byla odbývána četná školní cvičení, signální a teoretická.
Díky své píli se sbor za jediný rok stal hasičským sborem, který byl počítán a považován za sbory v každém ohledu dokonalé.
Zdroj: Kronika Sboru dobrovolných hasičů Rájec.
Informace o všech zásazích u požárů by byla natolik obsáhlá, že je možné připomenout jen některé např. požár Šamotových závodů (1949), Jihomoravských dřevařských závodů, JZD Rájec, Fadrnova mlýna v Doubravici. Posledním závažným požárem byla opět Šamotka v roce 2005. Tento požár patřil mezi nejvážnější požáry v Jihomoravském kraji.
Svůj podíl také odvedli hasiči při povodních a to jak dříve (1922,1933,1955) tak nedávno v r. 1997 a v r. 2002 jednotka pomáhala při likvidaci následků povodní ve Štěchovicích u Prahy.
SDH Rájec má v součastné době cca 65 členů, z toho je 16 členů v zásahové jednotce města, a cca 26 dětí. Jmenný výčet funkcionářů a zasloužilých členů sboru za uplynulá léta by byl nejméně stejně obsáhlý jako u zásahů, proto nezbývá jiná cesta, než jim tímto poděkovat za jejich obětavou práci pro sbor i pro obec, později městys a nyní pro město Rájec – Jestřebí.
V rámci své činnosti se družstva mužů i žáků zúčastňovala a zúčastňují se střídavými úspěchy soutěží, pohárů, námětových cvičení ve městě a okrsku, dále členové provádí údržbu techniky, výstroje a výzbroje. Svůj význam má i tradice sběru železného šrotu. Za zmínku také stojí převezení litinové sochy patrona hasičů sv. Floriána do prostoru u hasičské zbrojnice a udržování této památky, dříve umístěné na náměstí.
Technika používaná k zásahům se v uplynulé době měnila. Původní automobilová stříkačka Chevrolet byla nejprve nahrazena vozidlem Praga RN se stacionárním čerpadlem (tehdy byla dále k dispozici dvoukolová stříkačka jako přívěs), později pak vozem AVIA s přenosným agregátem PS 12 a v roce 1997 doplněna cisternou CAS 25 Š 706. V roce 2005 byl původní přenosný agregát PS 12 repasován.
Co uvést závěrem. Předložená informace je pouze stručným výtahem z historie SHD Rájec . Přesto věříme, že alespoň připomeneme podíl práce hasičů na životě a rozvoji Rájce nad Svitavou a Rájce–Jestřebí dnes.