Co je potřeba udělat, než zavoláte na tísňovou linku, co říct do telefonu, aby byla pomoc vyslána včas a na správné místo, a co hrozí za zneužití tísňových linek?
Je samozřejmě mnohdy těžké v tíživých situacích, které se vás bezprostředně týkají, zachovat klid. Pokud se ale v období, kdy vám nic nehrozí, pokusíte zapamatovat základní pravidla hovorů na tísňové linky, pak se později můžete přesvědčit, že uváděné rady pomohou urychlit zásah záchranných složek na vzniklou událost.
PŘED NAHLÁŠENÍM UDÁLOSTI
- Než zavoláte na tísňové číslo, udělejte vše pro své vlastní bezpečí (dostatečná vzdálenost od požáru nebo místa nehody a podobně).
- Pokuste se uklidnit a zorientovat v okolí (obsluha linky bude chtít vědět, kde se přesně událost stala).
- Během hovoru se snažte mluvit pomalu, klidně a srozumitelně.
JAK SPRÁVNĚ NAHLÁSIT UDÁLOST
Hasiči, záchranáři a policisté jsou 24 hodin denně připraveni vyjet a poskytnout pomoc v nesnázích. Každý zásah začíná a končí na operačním středisku. Pro účinnou pomoc při požárech a jiných mimořádných událostech je velmi významné včasné zavolání na tísňovou linku. Tísňové linky slouží výhradně pro příjem oznámení o mimořádné události. Obsluha těchto linek je speciálně proškolena zvládat přijímaní hovorů od lidí ve stresu, jsou naučeni od volajících získat maximum informací potřebných pro vyslání adekvátní pomoci. Pokud si člověk osvojí základní pravidla této komunikace a pokusí se zachovat při volání „chladnou hlavu“, může tak usnadnit (a hlavně urychlit) vyslání pomoci.
Co je potřeba nahlásit:
- CO SE STALO (Je třeba popsat událost, rozsah, počet postižených nebo ohrožených osob. Na základě tohoto popisu se vysílají síly a prostředky jednotlivých složek.)
- KDE SE TO STALO (Uveďte pokud možno přesnou adresu nebo popište místo události. Pokud je třeba, popište i nejvhodnější cestu k tomuto místu – v zahrádkářské kolonii, chatové oblasti apod. Podstatné je sdělit, kde se událost fyzicky stala, nikoliv, kde se právě nacházíte.)
- KDO VOLÁ (Je třeba nahlásit také jméno a kontakt na volajícího.)
PŘÍKLAD: Hlásím požár dvoupatrového rodinného domu v Boskovicích, okres Blansko, na ulici Lidická číslo popisné 205″ (vzhledem ke shodným názvům ulic v mnoha obcích ČR je nutné uvádět i název obce, ve které se nacházíte, popř. i okres!). Jmenuji se Jana Nová, moje telefonní číslo je …
Důležitá rada – nikdy nezavěšujte jako první! Operátor se vás může zeptat na upřesňující informace, např. kolik osob je postiženo mimořádnou událostí, kolik pater má budova, v níž hoří, zda je havarované vozidlo vybaveno pohonem na zkapalněné plyny (LPG/CNG), uniká-li z automobilové cisterny nějaká chemická látka a podobně.
Je možné, že vás bude operátor zpětně kontaktovat za účelem zjištění dalších informací nebo poskytnutí dalších rad. Proto je dobré ponechat mobilní telefon u sebe a telefonní linku volnou pro další možnou komunikaci.
Často se stává, že více volajících ohlašuje stejnou událost. Proto se může stát, že vás obsluha linky požádá pouze o poskytnutí dodatečných informací nebo upřesnění informací o události a ukončí hovor. Operátor tímto způsobem zabraňuje zbytečnému opakování stejných informací a uvolňuje tísňovou linku pro další tísňové hovory.
JAK POZNÁTE, KDE SE NACHÁZÍTE
Člověk má kolem sebe mnohem více orientačních bodů, než si myslí. Co nejpřesnější lokalizování místa události má pro rychlost poskytnutí pomoci zásadní význam.
Města:
Ve městech je situace jednodušší. Každá ulice je označena cedulí se svým názvem, stejně tak je každý dům označen číslem popisným, případně také číslem orientačním. V menších obcích bývají domy označeny zpravidla pouze číslem popisným, bez názvu ulice. V některých městech (např. v Praze) existuje číselné označení sloupů veřejného osvětlení. Rovněž lze oznámit blízkost významných budov, jako jsou školy, pošty, kostely, hřbitovy, benzinové stanice, obchodní centra nebo zmínit jiné orientační body (tovární komíny, zastávky městské hromadné dopravy apod.).
Silnice, dálnice:
Na dálnici je umístěn každého půl kilometru označník, podstatné je rovněž zmínit směr jízdy (např. dálnice D1, 105,5 kilometr, směr z Prahy na Brno). Pokud budete volat z dálniční hlásky, ta je označena, na kterém kilometru se přesně nachází. Silnice I. třídy jsou označeny číslem (např. I/49). Na silnicích nižších tříd jsou značeny číslem podjezdy, mosty (např. 148‑005). Rovněž každý železniční přejezd má zezadu na výstražném sloupku umístěno písmeno P a za ním číslo (např. P10708).
Přírodní prostředí:
V přírodním prostředí je určení přesné polohy složitější. Je možné využít turistického značení, nadzemní elektrické vedení velmi vysokého napětí, vodní toky a nádrže. Památná místa (pomníky, kaple), vysílače, rozhledny, železniční viadukty, mosty mohou také posloužit k orientaci v neznámém terénu. Nejpřesnější určení místa ve volné přírodě je pomocí GPS souřadnic (prostřednictvím GPS navigace nebo tzv. chytrých mobilních telefonů).
ZNEUŽITÍ TÍSŇOVÝCH LINEK
Vědomé zneužití tísňových linek je trestným činem. Díky moderní technologii lze volajícího dohledat. Linky tísňového volání jsou zřízeny pouze pro přijetí stavu nouze. Záchranáři, kteří jsou vázáni na řešení neexistující události, mohou chybět jinde!
NEZNALOST ZÁKONA NEOMLOUVÁ: Pokud osoba uskutečňuje zlomyslná volání na čísla tísňového volání, je podnikatel (například mobilní operátor), v jehož síti bylo takové volání započato, povinen na žádost subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání (například hasiči), znemožnit ve své síti provozování telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého jsou tato volání uskutečňována. Takovéto zlomyslné volání na tísňové linky se může hodně prodražit. Český telekomunikační úřad může uložit pokutu až ve výši 100 000 Kč.
Zdroj: http://krizport.firebrno.cz/navody/tisnove-volani#nahlaseni