Sbor za období okupace a protektorátu

Roku 1940 tvrdě zasáhla válka i do života našeho sboru. Byla konána poslední valná hromada, od plesů a zábav bylo upuštěno a další kulturní činnost byla zakázána. Nařízením od 1. května byly zřízeny dvojčlenné hlídky střídající se každý týden. Na základě nařízení muselo být odstraněno všechno, včetně tiskopisů a obrazů, co by připomínalo Československou republiku. Sbor se připojil dle nařízení k pomoci při náletu nepřátelských letadel a shození zápalných pum. Dne 26. srpna dopoledne byl vyhlášen poplach. Hořely hospodářské budovy včetně koníren v lihovaře.

Rok 1941, je třetím rokem okupace pro náš národ. Veškeré teoretické školení se musí hlásit okresnímu úřadu do Boskovic, který je povoluje. Přednášet se může jen o protipožárních věcech. Dne 31. října přečetl starosta br. Šebánek nařízení, kdy veškerý majetek hasičstva připadá obci.

Oběžník českého hasičstva na začátku roku 1942 oznamuje, že budou vyměněny všechny spojky na hadicích za nové, podle německého značení. V srpnu 1942 došla objednaná nová dvojkolová stříkačka od firmy Josef Vystrčil a syn z Telče za 32 000 korun. Dne 12. září byla zkoušena zemským tajemníkem Kališem za přítomnosti zástupců sboru a náměstka obce Tugemana. Stříkačka vyhověla všem požadavkům a zkušební komisař ji pak odevzdal sboru k užívání.

Dne 21. ledna 1943 začalo hořet v prádelně u Zemandlů, ale oheň byl v zárodku zlikvidován. 25. března došlo k požár lesa v Klemově, 13. října hořely dva vagony vojenského vlaku se slámou. Při dalším požáru vagonů na nádraží v roce 1944 se silně poškodila autostříkačka a musela být odvezena na opravu k firmě Hrček do Králova pole.

Na začátku roku 1945 byla situace napjatá. Autostříkačka, byla stále na opravě v Brně a proto byla co největší péče věnována dvojkolce. Ke konci dubna bylo možno pozorovati chvatné přejíždění německých vojsk směrem k Černé Hoře. V tyto dny byla bombardována ustupující vojska a v Černé Hoře hořelo po náletech asi 20, v Jestřebí 3 a ve Spešově 2 domy. V Rájci se nestalo nic podstatného, jen několik vyražených oken, když padla bomba do rybníka. Potom přišel 9. květen 1945. Toho dne náhle odjela všechna německá vojska ze ulic, kde stanovali směrem k Černé Hoře a postupně oslavovali příjezd Rudé armády od Petrovic.

Dne 22. května 1945 sbor vítal na nádraží pana prezidenta Eduarda Beneše, který se vracel do Prahy. Za dva měsíce na to stihla naše městečko strašná epidemická nemoc, břišní tyf. Přes 300 nemocných bylo léčeno v nouzových nemocnicích, které byly zřízeny ve školách. Kolem 50 nemocných zemřelo, většina mladých lidí. Dne 2. října 1945 o půl 4 ráno vypukl oheň u č.p. 56, u rolníka pana Františka Němce. Shořela celá zásoba slámy, pícniny, všechny hospodářské budovy a stroje.S vypětím všech sil se podařila zachránit jen obytná stavení.